Bihár a Jharikhand - země sárí z divokého hedvábí

Úvod Indie

 

BIHÁR:
Počet obyvatel: 100 milionů
Hlavní město: Patna
Jazyk: Hindi


DŽARKHAND:

Počet obyvatel: 32 milionů
Hlavní město: Ranchi
Jazyk: Hindi


Bihár a Džarkhand jsou chudé země, kde se lidé živí převážně zemědělstvím, mají ale neuvěřitelně silně zachovanou kulturu a místní zvyky. Stejná jsou tamní sárí - chudá na pohled, ale je velmi snadné jim propadnout...

 

Jeskyně Barabar

Zdroj: https://commons.wikimedia.org

 

 

I když se Džarkhand od Biháru v roce 2000 oddělil, kulturně i etnicky se jedná o jeden stát. Dříve byl Bihá- r významnou částí velké Maurijské říše a vzkvétal i za vlády Guptovců. Nyní se ale nachází na ekonomickém dně i v poměru k ostatním částem Indie. Bihár má i svůj vlastní filmový průmysl - Bhojppur chrlí nízkorozpočtové béčkové filmy a telenovely zaplavující dopolední vysílání severoindických televizních kanálů.

 

Chittorgarh

Zdroj: https://commons.wikimedia.org

 

 

Pokud do Biháru vkročí noha turistova, patrně si to namíří do Bodh Gaye, ke stromu, pod kterým Buddha dosáhl osvícení. Je to poutní místo všech buddhistů, i když v Biháru, stejně, jako v ostatních indických státech, se k buddhismu téměř nikdo nehlásí.

 

Bájný Buddhův strom v BodhgayiZdroj: https://commons.wikimedia.org


Sádhu Maharádž

Sádhu Maharádž pochází z rodiny bihárských králů panujících v provincii Munger. Ti se podíleli na vládě jak před, tak při britské okupaci. Sádhu Maharádž, vlastním jménem Ananta Prashad Singh, od malička tíhl spíše než ke království k věcem duchovním a velmi rád jezdil do svatého města Vrindávanu, kde jeho dědeček postavil velký chrám, zvaný Munger Mandir, který jeho rodina spravovala. Zájem o duchovní věci ho dovedl až tak daleko, že se svého titulu krále vzdal a stal se sannjásínem - mnichem bez světských pout. Pokud zrovna nepobývá ve vrindávanském chrámu, cestuje po světě, zejména po Evropě a Jižní Americe, a mluví s lidmi o indickém duchovním dědictví. Maharádž v roce 2014 navštívil i Prahu.

 

Maharádž Raghunandan Sing a jeho Rollska :-)

Sádhu Maharádž

Sádhu Maharádž a slovinský prezident, Dr. Janez Drnovsek


Tradiční sárí

Během britské okupace téměř vymizely všechny tradiční textilie a způsoby tkaní. Některé se ale zachovaly - tradiční bihárská patchworková technika - kousky látek (většinou ornamentální nebo lidové motivy) se našívají na sárí a často tak oživí nějaký starý kousek a zároveň zamaskují díry. Známá jsou Gota sárí, neboli tradiční bihárská svatební sárí, která používají bráhminské nevěsty. Bihárští bráhmini totiž považují váránasská brokátová sárí za velmi nevkusná, a proto dávají přednost svatebním sárím z místní provenience. Ta sice mají také červenou barvu, ale bohaté zdobení kameny, zlatem či flitry najdeme pouze na okrajích - to proto, aby na nevěstě vynikly zlaté šperky a další ozdoby. Levnější varianta Gota sárí je obšitá zlatými portami. Zvláštností jsou také Madhubani sárí - ozdobená (většinou tiskem či malbou) typickým nezaměnitelným stylem bihárských vesnic. Motivem jsou většinou postavičky či výjevy z každodenního života.

 

Tussard hedvábí

Typickým materiálem pro Bihár a Džarikhand je takzvaný tasar nebo tussard silk či kosa silk, někdy se mu také říká surové nebo divoké hedvábí. Z Biháru pochází cca 70% světové produkce. Velmi často se nebarví a nebělí, protože kromě nězaměnitelné struktury látky je právě jeho typická barva jeho největší ozdobou. Odstíny se liší podle toho, na jakém stromě se larvička živila - můžeme najít tussard silk od šedé přes béžovou a hnědou až po zlatavou. Většinou se tká nahrubo technikou khadi. I když nevypadá tak elegantně jako jeho známější kolega vyráběný z vláken larev bource morušového, silně odpuzuje vodu a je proto relativně těžké si ho zašpinit. Proto ho bráhminské ženy velmi rády používají pro obřady a vaření. Kosa hedvábí se zde nosí prokazatelně od 6. století a tehdy byl nejrozšířenější látkou vůbec. Paradoxem je, že dříve se tussard považoval za hedvábí pro chudé, ale nyní má díky vysoké poptávce vyšší cenu, než běžné hedvábí vyráběné z kokonů bource morušového, který přišel do Indie z Číny. Zajímavostí je, že tussar hedvábná sárí se dříve prodávala na metry a neměla zdobené okraje, někdy jsou taková sárí k sehnání i dnes. Nejznámější kastou, která tussar hedvábí v Biháru a Džarikhandu tká, jsou Devangové. V Biháru se většinou sárí zdobí razítkovým tiskem, ke kterému se používají přírodní nebo alespoň přírodně vypadající zemité barvy, v Džarikhandu se vzory spíše vytkávají z různobarevného hedvábí. Dodnes se také tká tzv. "mukta sari," které používají i džainistické ženy. Takové hedvábí se vyrábí z kokonů až potom, co se larvička vylíhne - nezpůsobuje se tedy žádné násilí.

 

Tussar hedvábí

 

Tussar hedvábí

 

Tussar hedvábí

 

Tussar hedvábí

 

Khadi

Khadi látky mají v Biháru silnou tradici. Jsou symbolem indické nezávislosti a khadi sárí nosí alespoň občas každá správná indická vlastenka. A proč? Protože Britové, ve své snaze o podkopání indické ekonomiky a kvůli zvýšení závislosti na Británii, zrušili všechny továrny a dílny na výrobu látek, aby byli Indové a Indky nuceni kupovat látky britské. A pak přišel Gándhí a naučil lidi tkát látky doma na malém kolovrátku, který se dokonce dostal na indickou vlajku. Byl to první výrazný krok směrem k nezávislosti. Podomácku upředené vlákno se pak tká na domácích ručních tkalcovských stavech. Na domácí výrobu khadi látek dohlíží svaz tkalců neboli Gandian Khadi Gram Udyog, který zaručuje, že se jedná skutečně o ruční výrobky.

 

A jak se v Biháru váže sárí hezky "po našom"?









Info Kontakt Tento e-shop provozuje: Oznámení EET Newsletter

Veronika Kobesová
Údolní 48, Brno, 60200

IČO 75501813 DIČ 8053043790

 

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

Novinky a akce e-mailem
Chcete od nás dostávat novinky přímo na svůj e-mail?
Copyright 2015 - 2019 © Ganga